


Cítím, že to, co bylo, už vyprchalo. Naše zahrada je stále výjimečná, ale v okolí je podobných míst bohužel čím dál méně. Mám pocit, že zdejší obec trochu trpí tím, že odsud většina lidí dojíždí za prací do Prahy. Ale dole u Sázavy, u místního mlýna, tu nostalgii stále vnímám. Moc ráda tam chodím pozorovat řeku.
Bylo pro mě klíčové, aby sauna do staré zahrady přirozeně zapadla. Chtěla jsem, aby prostor nenarušila, ale spíše doplnila, což se podle nás skvěle vydařilo. Také mě od začátku nadchlo její prosklení – to je pro mě nejdůležitější část. Díky němu a vhodnému umístění sauny můžeme přímo z tepla pozorovat spodní část zahrady i protější les.
S výběrem místa i barevné kombinace jsme nakonec všichni nadmíru spokojeni. Máme pocit, že jsme se trefili přesně – jako by tam sauna stála odjakživa. A to i přesto, že diskuze napříč rodinou byla původně opravdu vášnivá. :-)
Ano, a mnohem víc, než jsme si při plánování dokázali představit. Pokaždé – ale opravdu pokaždé – když teď na zahradu přijedeme, v sauně zatopíme. Dokonce si před ní už pravidelně dáváme i snídani. Je to teď takové naše klidné, schované útočiště.



Ráda bych potkala manželovu babičku a dědu. Tohle místo milovali a já jsem o nich hodně slyšela. Chtěla bych s nimi jen tak sedět u bazénu nebo v sauně a popovídat si o tom, jaký byl jejich život.
Ano. Babička dává přednost saunování při nižší teplotě, takže chodí jako první. Po ní nastupujeme my s manželem a nakonec děti, které naopak preferují úplnou tmu a pořádné horko. Celý tento proces skvěle zvládají vybraná kamna na dřevo (pozn. Narvi Kaamos). Jsme s nimi moc spokojení, fungují perfektně a celou saunu vytápějí rychle. V saunování už zkrátka máme svůj zajetý rodinný systém.
Spolupráce byla výborná. Nejraději vzpomínám na naši první společnou cestu na zahradu a potom na samotné usazování sauny – to byl naprosto elegantní koncert.
